Zabíjím dvě mouchy jednou ranou.
Příspěvek do Juliiny drabblové výzvy a zároveň dárek k Danainým narozeninám :o)
Novoluní.
Těšíš se, jak nepřítomnost měsíčního odrazu zvýrazní třpytivou krásu hvězd. Na čistý a svěží noční vzduch bez skřípění zubů a pachu čerstvé krve. O novoluní se klapot podpatků nikdy nezmění v tiché našlapování tlap.
O novoluní ustanou výčitky.
Užívej si. Užívej si to plnými doušky, protože už zítra začne měsíc růst.
Po úplňku začneš zapomínat. Až do novoluní. Ale s rostoucím měsícem porostou výčitky. Pak přijde úplněk.
Srst zmáčená ranní rosou páchne. Tlapy při došlapu na asfalt bolí. Měsíční světlo ti nedá spát. Pachuť viny v ústech.
Další úplněk. A ty jsi ještě pořád nedopsala svou povídku o vlkodlacích.
